Kdo má největší vliv na cenu bitcoinu v roce 2025? Velryby, vývojáři, nebo snad vlády? Podívejme se na to zblízka

Cena bitcoinu je výsledkem kombinace spekulací, technologického vývoje a geopolitických faktorů, které se neustále mění. Zatímco jedni poukazují na roli velkých investorů a fondů, jiní upozorňují na vliv vývojářů a států. Pojďme si tedy v následujícím článku podrobněji rozebrat, kdo má skutečně největší vliv na cenu bitcoinu v roce 2025.

Velryby mají stále rozhodující slovo

V roce 2025 jsou takzvané velryby – investoři s tisíci BTC a více – aktivnější než kdy dřív. Patří mezi ně nejen starší držitelé z prvních let bitcoinu (tzv. early adopters), ale i velké instituce jako BlackRock nebo Strategy, které dnes ovládají už 6 % celé nabídky BTC.

Počet peněženek s více než 1 000 BTC dosáhl v květnu 1 455. Tento nárůst ukazuje na silnou akumulační vlnu, za kterou stojí zejména institucionální investoři.

Velryby ale nejsou jen dlouhodobí hodleři. Často nakupují ve velkém, prodávají na vrcholu a spouštějí korekce, když retail naskakuje do rozjetého vlaku. Analytici už začátkem roku upozorňovali, že velké přesuny BTC na burzy bývají předzvěstí propadů.

Naopak, když velrybí peněženky zůstávají neaktivní, bitcoin ve většině případů roste. Například v dubnu, kdy překonal psychologickou úroveň 110 000 dolarů, byly velké peněženky relativně klidné.

Data z CryptoQuant ukazují, že „staří hráči“ realizovali jen zlomek zisků, zatímco nově příchozí (např. hedgeové fondy) vybrali miliardy. To naznačuje, že staré velryby spíše akumulují, zatímco nové spekulují.

Ačkoliv se chovají různě, vliv velryb na trh je nepopiratelný a obrovský. Jejich nákupy i prodeje často určují trendy.

Mají vývojáři vliv na cenu bitcoinu? Historie ukazuje, že ano

Zásahy vývojářů do Bitcoinu nejsou tak časté, ale když už k nim dojde, zanechají silnou stopu na trhu. Nové upgrady často přinášejí lepší škálovatelnost, větší soukromí nebo nové funkce a to obvykle vyvolá cenovou reakci.

SegWit (2017): První velká revoluce

V srpnu 2017 byl aktivován Segregated Witness (SegWit). Tento upgrade umožnil efektivnější ukládání dat v blocích, díky čemuž se snížily poplatky a připravila se půda pro Lightning Network.

Po SegWitu následoval výrazný růst ceny BTC – ze 4 000 na téměř 20 000 dolarů během čtyř měsíců. Ačkoliv to nebyl jediný důvod vzestupu (probíhal bull market), SegWit sehrál klíčovou roli v modernizaci sítě.

Taproot (2021): Chytřejší a soukromější Bitcoin

Upgrade Taproot přinesl v listopadu 2021 vylepšení pro více soukromí a prostor pro pokročilé skriptování. Umožnil například, aby i komplexní transakce na řetězci vypadaly jako standardní.

Taproot byl aktivován jen pár dní po dosažení tehdejšího ATH (64 000 dolarů). Na ceně se podepsaly i jiné faktory (ETF, makro situace), Taproot však posílil vnímání bitcoinu jako vyspělejšího aktiva.

Ordinals a BRC-20 (2023–2024): NFT a meme coiny dorazily i na Bitcoin

Díky Taprootu a kreativitě vývojářů se začala data zapisovat přímo do jednotlivých satoshi. Vznikly tak Ordinals (bitcoinové NFT) a později i BRC-20 tokeny – jednoduché altcoiny běžící přímo na Bitcoinu.

Výsledek? Trh s těmito aktivy explodoval na více než 2 miliardy dolarů, avšak transakční poplatky pro těžaře raketově vzrostly. Nikdo to nečekal, ale ukázalo to, že bitcoin není jen digitální zlato – může být i platformou pro experimenty.

Co přinese budoucnost? OP_CTV, OP_CAT a další

V roce 2025 se můžeme těšit na další potenciálně revoluční upgrady – například OP_CTV, OP_CAT a tzv. covenants. Ty by mohly přinést zásadní prvky pro další použitelnost tohoto blockchainu, jako programovatelné podmínky, bezpečnější peněženky (vaults), vyšší flexibilitu a další praktické funkce.

Vývojáři sice nemají tak výrazný vliv na cenu bitcoinu jako velcí investoři, ale jejich práce dlouhodobě formuje jeho technologický základ. A když přijde na velké upgrady, trh rozhodně reaguje.

Vlády sice bitcoin neřídí, ale i tak dokážou pohnout trhem

Bitcoin byl navržen jako decentralizovaný a necenzurovatelný systém, takže žádná vláda nad ním nemá plnou kontrolu. To ale neznamená, že nemohou ovlivnit jeho cenu. Ve skutečnosti patří regulace a makroekonomická rozhodnutí mezi hlavní katalyzátory prudkých pohybů na trhu.

Když byly v roce 2024 v USA schváleny spotové bitcoinové ETF, byl to pro sektor kryptoměn zásadní milník. Investiční giganti jako BlackRock nebo Fidelity spustili své fondy a na trh proudily miliardy dolarů. Bitcoin se v reakci vyšvihl nad 73 000 dolarů a všem bylo jasné, že instituce definitivně vstoupily na scénu.

Například v roce 2023 a 2024 trh zneklidnila plánovaná regulace v EU, jejímž cílem bylo zpřísnit dohled nad self-custody peněženkami. Nešlo jen o soukromí – investoři se báli, že Evropa se od krypta spíš distancuje než ho vítá. Výsledkem byl krátkodobý výprodej a nervozita.

Bitcoin reaguje na makroekonomická rozhodnutí podobně jako technologické akcie. Když americká centrální banka (Fed) koncem roku 2023 pozastavila zvyšování sazeb a naznačila jejich snížení v roce 2024, trh ožil. A není se čemu dívit, nižší sazby = levnější peníze, slabší dolar a větší apetit po rizikovějších aktivech jako je bitcoin.

Dokonce ani tvrdé zákazy nedokážou bitcoin zastavit. Čína sice omezila obchodování i těžbu, ale poptávka nezmizela. Lidé tam nakupují BTC přes OTC trhy a offshore platformy s využitím VPN. Ve skutečnosti zůstávají OTC objemy v roce 2025 v Číně překvapivě vysoké.

Bitcoin nelze řídit, ale prostředí formují rozhodnutí mocenských center — od regulačních orgánů až po centrální banky. A jak ukazuje historie, stačí jedno rozhodnutí a cena letí nahoru…nebo dolů.

Kdo tedy má ve skutečnosti největší vliv na cenu bitcoinu v roce 2025?

Kdo tedy má v rukou otěže, když jde o cenu bitcoinu? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nejsou to jen velryby, vývojáři nebo vlády, ale celá škála vlivů, která se neustále mění. V decentralizovaném světě bitcoinu totiž nemá hlavní slovo nikdo a zároveň všichni.

Velcí hráči (tzv. velryby) bezesporu dokážou zahýbat trhem, obzvlášť v momentech, kdy je likvidita na nízkých úrovních. Na druhé straně vývojáři posouvají samotný protokol dopředu a otevírají tak nové možnosti jeho využití. Regulační orgány a vlády ovlivňují prostředí, ve kterém se bitcoin pohybuje – ať už regulacemi, daněním nebo vymáháním práva. A makroekonomické faktory jako inflace, úrokové sazby nebo síla dolaru určují, zda mají investoři chuť riskovat.

Ale pozor – tržní sentiment má sílu stejnou, ne-li větší. Nadšení drobných investorů umí vystřelit cenu do nebes, zatímco opatrnost nebo nervozita může spustit výprodeje. Emoce, trendy, narativy – od umělé inteligence až po geopolitické napětí – hrají velmi důležitou roli v tom, jak je na bitcoin nahlíženo v portfoliích investorů.

Rok 2025 je učebnicovou ukázkou tohoto dynamického tance:

• Schválení spotových bitcoinových ETF přineslo příliv miliard, ale ne trvalý růst.
  
• Regulace v jedné části světa utlumila zájem, zatímco jinde trh ožil.
  
• Pohyby velryb neděsí trh tolik, když je sentiment klidnější.
  
• Některé z největších rally v letošním roce neměly žádný fundamentální základ, jen dynamiku podpořenou narativem.

Závěr

Bitcoin je decentralizovaný, ale není imunní vůči vlivu třetích stran. Je to živý ekosystém, který reaguje na víru, obavy i očekávání. Jeho cena je takový tep trhu, který odráží kolektivní důvěru a nejistotu v reálném čase.