Druhy kryptoměn: Přehled a rozdíly v roce 2025

Kryptoměny se za poslední desetiletí staly nedílnou součástí finančního světa a jejich popularita i praktické využití rostou obrovským tempem. Jaké jsou však druhy kryptoměn a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Zdá se, že by následující roky mohly být pro tuto oblast klíčové, jelikož se kryptoměnový trh stal vyspělejším, regulace transparentnější a technologie prošly zásadními změnami.

Navíc nabídka kryptoměn je dnes pestrá jako nikdy dříve. Od zavedených gigantů, jako je bitcoin či ethereum, přes inovativní platformy zaměřené na decentralizované finance (DeFi) a NFT tokeny až po nově vznikající digitální měny podporované státy nebo velkými korporacemi.

Nutno říci, že si kryptoměny prošly obrovskou proměnou, když vezmeme v potaz, že od svého vzniku v roce 2009 bylo vytvořeno už tisíce různých digitální měn s odlišnými funkcemi a využitím. Dnes existují kryptoměny určené nejen jako alternativní platidlo, ale také jako investiční nástroje, prostředky pro smart kontrakty, decentralizované finance nebo pro přenos dat a informací.

Hlavní otázkou však zůstává: proč existuje tolik druhů kryptoměn? Jak se jednotlivé kryptoměny liší svou technologií a účelem? V tomto článku se proto blíže podíváme na různé druhy kryptoměn, jejich hlavní rozdíly, výhody i rizika a také na to, jaká budoucnost je čeká.

Druhy kryptoměn v kostce

Co jsou druhy kryptoměn a jak se liší?

Druhy kryptoměn představují různé kategorie digitálních měn, které se od sebe liší svou technologií, účelem a způsobem využití. Každá z těchto kategorií má ovšem své specifické vlastnosti a je určena pro jiný typ použití.

Nejznámějším zástupcem kryptoměn na světě je bitcoin, který je rovněž velmi často označován za „zlatý standard“ mezi kryptoměnami, jelikož slouží především jako decentralizované platidlo a uchovatel hodnoty. Zároveň je tato nejznámější kryptoměna i úplně první kryptoměnou vůbec a proto je považována za základ celého ekosystému digitálních aktiv.

Porozumět jednotlivým druhům kryptoměn je naprosto zásadní nejen pro správnou orientaci na kryptoměnovém trhu, ale také pro pochopení jejich potenciálu i souvisejících rizik. Každý investor by měl znát v prvé řadě rozdíl mezi bitcoinem, altcoiny a dalšími druhy kryptoměn, díky čemuž se poté bude moci lépe rozhodnout, do jakých kryptoměn se vyplatí investovat.

Kryptoměny můžeme rozdělit do několika kategorií na základě jejich technologie, využití a specifických funkcí. Každý druh kryptoměn slouží jinému účelu a je proto vhodný pro různé skupiny uživatelů.

Hlavní druhy kryptoměn:

Základní rozdíly mezi druhy kryptoměn

Jednotlivé druhy kryptoměn se od sebe liší nejen svým využitím v reálném světě, ale také svou technologií, mechanismem konsensu a úrovní decentralizace. Mezi základní faktory, které odlišují jednotlivé druhy kryptoměn, patří:

Historický vývoj druhů kryptoměn

Úplně první kryptoměnou na světě byl bitcoin, který vznikl v roce 2009 jako první decentralizovaná digitální měna. Na samém začátku byl považován pouze za experiment a jen málo lidí věřilo tomu, že by mohl mít v budoucnosti tak obrovský dopad na finanční svět. O dva roky později, tedy v roce 2011, se začaly objevovat i první altcoiny, jako litecoin a XRP, s cílem bylo nabídnout rychlejší a levnější transakce než bitcoin.

Zásadní zlom ovšem přišel až v roce 2015, kdy světlo světa spatřilo ethereum. To s sebou přineslo koncept smart kontraktů a zároveň i umožnilo vznik celého nového ekosystému decentralizovaných aplikací (DeFi, NFT, DAO).

Největší boom poté kryptoměny zažily po roce 2018, kdy se rapidně zvýšila popularita stablecoinů jako USDT a USDC, které umožnily obchodníkům daleko bezpečnější přesuny kapitálu mezi kryptoměnovými trhy.

V současné době už existují tisíce různých kryptoměn, do kterých mohou kryptoměnoví nadšenci investovat. Rovněž jsem v posledních letech svědky rychlého rozvoje nových technologií, jako jsou ZK Rollups pro Ethereum, a stále přísnější regulace stablecoinů ze strany vlád a finančních institucí. Trendem je také větší adopce kryptoměn velkými institucemi a bankami, které se snaží kryptoměny začlenit do svých finančních strategií.

Bitcoin: Král mezi kryptoměnami

Bitcoin je i více než patnáct let po svém vzniku stále považován za nejstabilnější a nejdůvěryhodnější kryptoměnu na světě. Díky své omezené nabídce 21 milionů coinů je přirovnáván ke zlatu a slouží jako uchovatel hodnoty, zejména v době ekonomických nejistot.

Bitcoin je založen na blockchainové technologii a jeho konsensuální mechanismus Proof-of-Work (PoW). Tento mechanismus sice zajišťuje vysokou bezpečnost, ale zároveň vyžaduje velké množství výpočetního výkonu, díky čemuž je velmi často kritizován.

V průběhu let si bitcoin získal značnou pozornost médií, investorů i široké veřejnosti. Jeho cena v uplynulých letech zaznamenala výrazné výkyvy, například v roce 2017 dosáhla téměř 20 000 USD, aby následně klesla na méně než 4 000 USD v roce 2018.

V roce 2021 bitcoin opět překonal své předchozí maximum a dosáhl hodnoty přes 60 000 dolarů. To byl ovšem jen začátek, jelikož na konci roku 2024 překonala cena bitcoinu psychologickou hranici 100 000 USD.

Bitcoin také každé čtyři roky prochází tvz. Halvingem (půlením) bitcoinu. Jedná se o událost, při které se snižuje odměna pro těžaře za vytěžení nového bloku a to polovinu. Naposledy k tomu došlo 19. dubna 2024.

Aktuální výše odměny činí 3,125 BTC za blok, což nejen snižuje rychlost přibývání nových bitcoinů, ale zároveň i zvyšuje jeho vzácnost. Po posledním halvingu cena bitcoinu vzrostla natolik, že v listopadu 2024 překročila důležitou hranici 100 000 USD. Další halving je plánován přibližně na rok 2028, kdy se odměna těžařům opět sníží a to na 1,5625 BTC za blok.

Za zmínku stojí také schválení spotových ETF pro bitcoin, které tak otevřely dveře dalším kryptoměnovým produktům. ​Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) schválila první spotové ETF pro bitcoin 10. ledna 2024, čímž umožnila investorům získat přímou expozici vůči bitcoinu prostřednictvím tradičních investičních nástrojů.

S tím, jak se o bitcoin zajímá čím dál více lidí, tak se některé společnosti, jako třeba Tesla, rozhodly krátkodobě přijímat bitcoin jako platidlo za své produkty. Raritou už dnes není ani možnost zaplatit pomocí BTC svůj nákup nebo za vybrané služby. Rovněž některé státy, jako je Salvador, přijaly bitcoin jako své zákonné platidlo. Nicméně regulace kryptoměn se v jednotlivých zemích stále velmi liší, což ovlivňuje jejich používání a adopci.

Altcoiny: Různorodost kryptoměn

Jako altcoiny jsou označovány všechny kryptoměny, které byly vytvořeny jako alternativa k bitcoinu. Vznikají především z toho důvodu, aby řešily určité nedostatky bitcoinu nebo aby nabízely nové funkce, technologie či specifické využití. Díky tomu je kryptoměnový trh velmi rozmanitý.

Příklady altcoinů:

Stablecoiny: Stabilita v kryptosvětě

Stablecoiny představují speciální druh kryptoměn, jejichž hodnota je navázána na stabilní aktiva. Nejčastěji jsou navázány na americký dolar (USD), což výrazně snižuje jejich cenovou volatilitu oproti klasickým kryptoměnám.

Mezi hlavní výhody stablecoinů patří zejména schopnost rychlých, levných a stabilních plateb, usnadnění obchodování na kryptoměnových burzách a ochrana investorů před prudkými výkyvy cen kryptoměn.

Na druhou stranu s sebou nesou i určitá rizika, a to hlavně v podobě regulačních zásahů, jelikož regulátoři mohou stablecoiny vnímat jako konkurenci tradičních měn, nebo riziko centralizace, kdy emitenti (společnost Tether u USDT) drží kontrolu nad aktivy, která stablecoin kryjí.

V roce 2025 jsou stablecoiny široce využívány nejen při obchodování na burzách kryptoměn, ale i v sektoru decentralizovaných financí a jako nástroj rychlého a levného přesunu kapitálu mezi uživateli po celém světě.

V březnu 2025 navíc otřásla kryptoměnovými trhy zpráva, že USDT nesplňuje regulaci MiCA, takže tento stablecoin musí v Evropě působící krypto burzy delistovat. Jako alternativa za USDT bude v Evropě nabídnut stablecoin EURQ nebo celosvětově rozšířený USDC.

Příklady stablecoinů:

Jak už jsme si řekli výše, tak regulace stablecoinů se v posledních měsících velmi zpřísňuje, což znamená větší dohled nad jejich krytím a fungováním. Vlády a centrální banky totiž dost bedlivě sledují jejich vývoj a zároveň pracují na vlastních digitálních měnách, jako je třeba CBDC – central bank digital currency.

Utility tokeny: Kryptoměny s konkrétním účelem

Dalším druhem kryptoměn jsou utility tokeny, které mají jasně definovaný účel. Uživatelům například poskytují přístup ke konkrétním službám nebo produktům v rámci určitého projektu nebo platformy. Na rozdíl od klasických kryptoměn, jejichž primární funkcí je uchování hodnoty či platba, mají utility tokeny praktické využití, například pro placení poplatků, získávání výhod v rámci ekosystému nebo přístup k určitému obsahu a funkcím.

Tento druh kryptoměn je oblíbený v oblasti decentralizovaných financí, kde se používá k hlasování v rámci platformy, stakingu či přístupu k finančním službám. Rovněž je zásadní i v NFT projektech, kde umožňuje uživatelům nakupovat digitální sběratelské předměty nebo získat exkluzivní obsah.

Příklady utility tokenů:

Technologie za různými druhy kryptoměn

Mnozí už jistě vědí, že kryptoměny se výrazně odlišují podle technologií, na kterých jsou založeny. Každá technologie má totiž velký vliv na jejich účel, výkonnost a bezpečnost. Tou zcela nejdůležitější technologií je blockchain. Jedná se o veřejně decentralizovanou databázi, která ukládá všechny transakce transparentně a naprosto bezpečně. Ovšem i blockchainy se mohou lišit rychlostí, kapacitou či stupněm decentralizace.

Klíčovým rozdílem mezi kryptoměnami je také způsob dosažení konsenzu, tedy ověřování transakcí. Třeba bitcoin a litecoin používají mechanismus Proof-of-Work (PoW), kdy těžaři řeší náročné matematické úlohy pomocí výpočetního výkonu, což sice zaručuje vysokou bezpečnost, ale na druhou stranu to spotřebovává obrovské množství energie.

Naproti tomu stojí mechanismus Proof-of-Stake (PoS), který využívají ethereum, solana nebo cardano. Hlavní výhoda tohoto mechanismu spočívá v tom, že nevyžaduje energeticky náročnou těžbu, protože ověřování provádějí držitelé kryptoměny tím, že „stakují“ své tokeny, což umožňuje rychlejší, levnější a ekologičtější provoz.

O něco méně známý je poté mechanismus Proof-of-History, který používá solana. Ten umožňuje extrémně rychlé transakce díky přesné synchronizaci času, zatímco jiné platformy využívají technologie zaměřené na anonymitu.

Všechny tyto technologické rozdíly vedou k různým využitím kryptoměn, a to od uchování hodnoty, přes platformy pro decentralizované aplikace, až po specializované služby jako mezinárodní platby.

Role blockchainu u různých druhů kryptoměn

Blockchain je technologie, která funguje jako decentralizovaná databáze transakcí, kde jsou data uspořádána v na sebe navazujících blocích a zabezpečena kryptografií. Funguje jako veřejná účetní kniha, která je přístupná všem uživatelům, a zároveň je díky decentralizaci velmi odolná vůči jakékoliv manipulaci.

U bitcoinu funguje blockchain pomocí mechanismu Proof-of-Work (PoW). Transakce jsou ověřovány těžaři, kteří soutěží v řešení složitých matematických úloh. Ten, kdo úlohu vyřeší jako první, přidá nový blok do blockchainu a získá odměnu v podobě bitcoinů. Tento blockchain je pomalejší a extrémně bezpečný a decentralizovaný. Nevýhodou je naopak jeho vysoká energetická náročnost a omezená rychlost (asi 7 transakcí za sekundu).

Původně i ethereum využívalo podobný princip jako bitcoin, ovšem v roce 2022 přešlo na mechanismus Proof-of-Stake (PoS). Díky této změně dokázalo ethereum výrazně snížilo svou energetickou náročnost a zároveň i zvýšit rychlost ověřování transakcí. Ethereum navíc umožňuje používání smart kontraktů, díky kterým lze vytvářet komplexní decentralizované aplikace a decentralizované finance.

Ostatní kryptoměny mohou používat odlišné formy blockchainu a různé konsenzuální mechanismy. Například:

Blockchainy různých kryptoměn se tedy liší jak v rychlosti, škálovatelnosti, úrovni decentralizace, energetické náročnosti, tak i ve způsobu využití.

Konsensusové mechanismy: Proof-of-Work vs. Proof-of-Stake

Mechanismy konsenzu, jako jsou Proof-of-Work (PoW) a Proof-of-Stake (PoS), určují způsob ověřování transakcí na blockchainových sítích a zásadně ovlivňují vlastnosti kryptoměn.

Proof-of-Work (PoW), který používá bitcoin, vyžaduje rozsáhlou výpočetní sílu k řešení komplexních matematických úloh. To sice zaručuje vysokou úroveň bezpečnosti a decentralizace, ale je to na úkor efektivity, která je snížena kvůli nižší rychlosti transakcí a vysoké spotřebě energie. Už několik let jsou proto dopady PoW na životní prostředí hodně kontroverzním tématem, což neustále nutí těžaře k využívání obnovitelných zdrojů energie.

Naopak Proof-of-Stake, který používá od roku 2022 ethereum a další kryptoměny, funguje na principu, kdy uživatelé „vkládají“ své tokeny jako záruku pro ověřování transakcí. Díky tomu je PoS výrazně efektivnější, rychlejší a také ekologicky šetrnější k životnímu prostředí, neboť spotřebovává zlomek energie ve srovnání s PoW. Ovšem ani to nezabránilo tomu, aby se v posledních měsících vedla ožehavá diskuse ohledně míry decentralizace a potenciálního rizika koncentrace vlivu u největších držitelů tokenů, což by mohlo mít za následek ovlivnění bezpečnosti a důvěry v některé PoS sítě.

Celkově tedy v současné době platí, že zatímco PoW kryptoměny si udržují mimořádně vysokou bezpečnost za cenu vyšší ekologické zátěže, tak PoS kryptoměny dominují zase v oblasti efektivity, rychlosti transakcí a šetrnosti vůči životnímu prostředí, byť mohou čelit určitým otázkám ohledně decentralizace a bezpečnosti. V důsledku toho většina nových projektů preferuje PoS nebo hybridní řešení, zatímco bitcoin zůstává neochvějným a hlavním zástupcem klasického Proof-of-Work přístupu.

Výhody a nevýhody různých druhů kryptoměn

Každý druh kryptoměn má určité výhody a nevýhody a to jak pro uživatele, tak i investory. Bitcoin je třeba považován za nejbezpečnější kryptoměnu, protože díky robustnímu systému Proof-of-Work nabízí vysokou decentralizaci a odolnost vůči manipulaci, což ho činí ideálním uchovatelem hodnoty a dlouhodobou investicí.

Na druhou stranu uživatelé mohou vnímat jako nevýhodu pomalé transakce a vyšší poplatky, zatímco z pohledu společnosti je problematická jeho vysoká energetická spotřeba, která má negativní dopady na životní prostředí. Co ovšem bitcoinu nelze odepřít, je fakt, že to byl právě on, kdo z kryptoměn udělal celosvětovou záležitost a rozšířil zájem o toho odvětví i mezi širokou veřejnost. Většina lidí si totiž pod pojmem kryptoměny vybaví právě bitcoin.

Největší výhoda altcoinů zase spočívá v tom, ze nabízejí uživatelům rychlejší transakce, nižší poplatky a pokročilejší funkce, jako jsou smart kontrakty nebo decentralizované aplikace, čímž umožňují jejich širší využití v běžném životě. Investoři v altcoinech vidí atraktivní příležitosti kvůli jejich růstovému potenciálu a inovativnímu využití. Na druhou stranu čelí mnohem vyššímu riziku kvůli častějším regulatorním zásahům a volatilitě trhu.

Hlavní benefit stablecoinů je ten, že přinášejí uživatelům nejvyšší stabilitu, díky čemuž je možné efektivně provádět každodenní platby nebo rychlé převody prostředků a to bez obav z kolísání hodnoty. Pro investory představují výhodu zejména při přesunech kapitálu mezi trhy, avšak stabilita stablecoinů se odvíjí od míry důvěry v jejich emitenty, což vytváří riziko centralizace a nejistoty ohledně rezerv.

Naproti tomu utility tokeny dávají uživatelům výhodu v podobě přístupu k různým službám, využití služeb platformy nebo hlasování o budoucím vývoji projektů. Pro investory jsou utility tokeny lákavé především kvůli jejich potenciálu růstu hodnoty spojenému s úspěchem daného projektu.

Investoři by však neměli zapomínat na to, že současně přinášejí i rizika, jelikož jejich hodnota úzce souvisí s konkrétní platformou či službou a může být tak značně ovlivněna konkurencí, technologickými změnami či regulatorními zásahy.

Proč investovat do různých druhů kryptoměn?

Kryptoměny jsou velmi korelující aktiva, ale to pouze do okamžiku, než některá získá na svou stranu důležité investory. Tento princip cenotvorby na kryptoměnových trzích nutí investory vyhledávat možnosti diverzifikace.

Ta se může pohybovat napříč blockchainy, různými projekty, spekulativními meme coiny nebo v rámci segmentů, jako jsou gaming či DeFi. Také existují metody generování zisku pomocí stakingu, díky kterému mohou peníze pracovat i v momentě, kdy trh nenabízí žádnou relevantní příležitost.

Rizika a výzvy spojené s druhy kryptoměn

Kryptoměnové trhy jsou plné rizik. Jde zejména o rizika bezpečnostní, jelikož je to stále trh ve fázi, kdy i velké kryptoměnové burzy mohou podlehnout útoku hackerů. Hacky jsou totiž třeba u akciových brokerů velmi ojedinělou záležitostí.

Také zde existují tržní rizika, jako je například volatilita nebo nízká likvidita a vysoká latence na kryptoměnách, které spadají do kategorie shitcoinů. Celý kryptoměnový segment také neustále čelí regulatorním výzvám, které se navíc velmi odlišují podle demografie.

Rizika spojená s druhy kryptoměn. Zdroj: fool.com

Investor může svůj kapitál ochránit díky pečlivému průzkumu dané kryptoměny nebo kryptoměnového projektu, při kterém se zaměří například na whitepaper. Předejít možnému hacku je zase možné používáním cold wallet a nereagováním na případné spamy, které mohou do počítače investora nainstalovat škodlivý software.

Ochrana kapitálu by vždy měla být u investora na prvním místě a pokud v investici existují nějaké neznámé, tak je lepší se jí raději vyhnout. Zároveň by měl investor investovat pokaždé jen tolik peněz, o kolik je ochoten přijít.

Budoucnost druhů kryptoměn v roce 2025

Velkým tématem v letošním roce a možná i v letech následujících bude adopce kryptoměn a to jak v oblasti institucionálních investorů, tak i v oblasti států. Institucionální investoři totiž už mají k dispozici ETF pro bitcoin a ethereum s tím, že například u etherea se schválil i staking takto nakoupených ETH. Tento pasivní příjem pro institucionální investory by mohl přilákat více kapitálu, což by pomohlo k růstu celého segmentu.

Adopce různých druhů kryptoměn velkými hráči

Výrazný otazník visí nad adopcí kryptoměn ze strany států, a to především USA. Prezident Donald Trump sice zařadil největší kryptoměny současnosti do státních strategických rezerv, nicméně o jejich adopci ve velkém se prozatím uvažuje. USA ovšem vytváří regulatorní rámec ohledně držení kryptoměn, které byly zabaveny z nelegální činnosti. Tento postoj je rozdílný od postoje Evropských států, které naopak takto získané kryptoměny opět na trhu prodávaly.

Investoři se také budou muset připravit na rozdíly v regulaci mezi Evropou a USA. Evropské regulace MiCA totiž kladou jiné požadavky než americký regulátoři SEC, což má například za následek delistování stablecoinu USDT z evropského trhu. Těchto zásadních rozdílů může ovšem v letošním roce vzniknout ještě mnohem více.

Technologické inovace a nové druhy kryptoměn

Jelikož se kryptoměnový sektor pořád vyvíjí, tak s ním ruku v ruce přicházejí i zcela nové technologické inovace a další zajímavé druhy kryptoměn, které posouvají hranice využití blockchainových technologií.

Mezi nejvýznamnější inovace posledních let patří rozhodně technologie ZK Rollups, která umožňuje škálovat blockchain Ethereum prostřednictvím efektivního spojování transakcí mimo hlavní blockchain. To ve výsledku výrazně snižuje poplatky a zároveň zvyšuje rychlost ověřování transakcí při zachování vysoké míry bezpečnosti a decentralizace.

Z rostoucí popularity technologie Lightning Network zase těží bitcoin. Tato technologie totiž umožňuje téměř okamžité a extrémně levné transakce a to prostřednictvím platebních kanálů mimo hlavní blockchainovou síť. To přináší bitcoinu nejen vyšší uživatelský komfort, ale rovněž i rozšíření praktického využití pro každodenní platby, což může zvýšit jeho adopci napříč finančním odvětvím.

Vedle technologických inovací se objevují také nové druhy kryptoměn, přičemž jedny z nejzajímavějších jsou tokeny zaměřené na projekty umělé inteligence. Tyto AI tokeny propojují blockchainové technologie s umělou inteligencí a umožňují financování vývoje AI platforem nebo decentralizované sdílení výpočetní kapacity pro AI algoritmy.

Ve výčtu nesmíme opomenout ani rozvíjející se oblast NFT. V této oblasti totiž vznikají tokeny, které jsou specializují na digitální sběratelské předměty, digitální umění či exkluzivní přístup k různým digitálním službám a obsahu.

Zdá se tak, že v roce 2025 jsou právě tyto technologické inovace a nové druhy kryptoměn klíčem k širší adopci blockchainu a kryptoměn v různých průmyslových odvětvích, protože nabízejí mnohem efektivnější škálovatelnost, výrazně lepší uživatelský zážitek a v neposlední řadě také otevírají zcela nové možnosti v oblastech, jako jsou finance, zábava nebo digitalizace služeb.

Závěr: Které druhy kryptoměn zvolit v roce 2025?

Kryptoměny už dávno nejsou jen okrajovým fenoménem. V posledních letech se totiž staly nedílnou součástí moderního finančního systému i technologického pokroku. Různé druhy kryptoměn tak dnes plní odlišné úlohy. Zatímco bitcoin si udržuje pozici digitálního zlata a spolehlivého uchovatele hodnoty, tak naproti tomu altcoiny jako ethereum nebo solana rozšiřují možnosti blockchainu o decentralizované aplikace, smart kontrakty a efektivnější platební systémy.

S rychlým vývojem technologií a integrací umělé inteligence do blockchainových řešení se různé druhy kryptoměn posouvají dál od spekulativního aktiva směrem k reálnému využití v běžném životě, což zejména krypto nadšenci kvitují s velkým nadšením.

Budoucnost různých druhů kryptoměn bude ovšem záviset na jejich schopnosti přizpůsobit se regulatorním změnám a rostoucí poptávce po škálovatelných, bezpečných a energeticky efektivních řešení, které mají minimální dopad na životní prostředí. S tím, jak se blockchainová technologie stává čím dál více dostupnější, tak se zároveň i otevírají nové možnosti nejen pro investory, ale i pro uživatele hledající rychlé a bezpečné finanční služby. Nejzásadnější otázkou tak i nadále zůstává, které druhy kryptoměn skutečně obstojí v konkurenci a dokážou si zajistit dlouhodobé uplatnění.

FAQ (Často kladené otázky)